Od začátku dubna, kdy jsme si Ombrettu přivezli domů, téměř vůbec nepršelo!
Až týden před koncem června. Jako by si to příroda potřebovala vynahradit. Lilo jako z konve.
Byli jsme právě na chalupě…

Od začátku dubna, kdy jsme si Ombrettu přivezli domů, téměř vůbec nepršelo!
Až týden před koncem června. Jako by si to příroda potřebovala vynahradit. Lilo jako z konve.
Byli jsme právě na chalupě…

Úplně poprvé jsem koupala Ombrettu, když jsme dorazili z její rodné Itálie k nám domů. V jedné fázi cesty jsme kličkovali autem v dost hrozných serpentýnách. To nakonec nezvládla jak Ombrettka, tak ani ostřílený automobilový pasažér Hessie, a obě se poblinkaly … Nezbylo nic jiného než hned po návratu koupat.

Na chalupě jsme se letos pustili do rozsáhlejších úprav terénu zahrady. Na mnoha místech je stále odkrytá zemina, která díky teplému a suchému větru poletuje vzduchem stejně tak jako ohromné množství pylu. Zem pokrývají spadlé jehnědy a potůček jindy protékající zahradou neprotéká – je bez vody, jen na dně zůstalo takové polosuché blátíčko …

Ombretce jsou necelé čtyři měsíce.
Její srst je heboučká, nadýchaná … Hřebínek projíždí srstí naprosto bez problémů, bez jakéhokoliv zadrhnutí. Ani se nechce věřit, že by tomu mělo být někdy jinak.
Protože ale vím, že “cuchací fáze” je nevyhnutelná, začala jsem s pravidelnou péčí o srst hned v prvních dnech.