Na chalupě jsme se letos pustili do rozsáhlejších úprav terénu zahrady. Na mnoha místech je stále odkrytá zemina, která díky teplému a suchému větru poletuje vzduchem stejně tak jako ohromné množství pylu. Zem pokrývají spadlé jehnědy a potůček jindy protékající zahradou neprotéká – je bez vody, jen na dně zůstalo takové polosuché blátíčko …

Vy všichni, kteří máte doma cotonka, určitě chápete, kam mířím …. I já často posuzuji kvalitu prostředí očima pečovatele cotonní srsti …

 

A tak se šťastná Ombrettka válela v prašné suché hlíně, občas se prošla blátíčkem v potoce … 
Někdy také zaměnila misku s vodou za skvělý bazén, ve kterém si pořádně omáchala přední nohy … a pak hup znovu do hlíny, prachu nebo mezi spadané jehnědy … 
Pro majitele cotonka – začátečníka – infarktová situace

Naštěstí je cotonní srst opravdu samočistící, a tak není třeba se hroutit a chystat hned po každém urousání velkou koupel …
Pokud totiž člověk vydrží (hlavně psychicky …) nějaký čas a nechá pejska “zaschnout”, většina špíny sama odpadne.

Je pravda, že na chalupě se to snáz ustojí než doma na plovoucí podlaze :-) …

Takhle  vypadala Ombrettka hned první odpoledne (a to se mi zdá, že jsou fotky ještě milosrdné). 

Tak jsem si připravila na stůl podložku, nástroje a rozčesávač a špínu prostě vyčesala …

Na první fotografii vidíte Ombrettku ve chvíli, kdy jsem ji postavila na podložku, na druhé je detail její tlapky před vyčesáním.
Po „uschnutí“ nevypadá tak hrozně jako na předchozích fotografiích, nicméně vyčesat zbylou špínu to chtělo. 

Nejhůř vypadaly nožičky. Vyčesala jsem je kovovým hřebenem. Na podložce zůstala hromádka špíny.

Poslední dvojice obrázků zachycují stav PŘED a PO.
Teď už Ombrettka vypadá zase jako princezna … :-)

 

ZPĚT na úvodní stranu